ToplistNa vrcholu
znak SLSeverské listy

           

Dnes 25. listopadu má svátek:
Dánové: Catharina,  Finové: Kaija, Kaisa, Katri,  Faeřané: Katrin,  Sámové: Káre, Gáre, Gáren, Gáhte,  Norové: Kari, Katarina, Katrine,  Švédové: Katarina, Katja

 

Afghánští běženci na norské lodi ve vodách Austrálie

Uprchlíci na palubě lodi Tampa, foto: Reuters
Uprchlíci na palubě lodi Tampa
foto: Reuters
Australský premiér John Howard je neoblomný co se týče vstupu uprchlíků na australskou půdu, foto: AP, 1.9.2001
Australský premiér John Howard
 je neoblomný co se týče vstupu
 uprchlíků na australskou půdu
foto: AP, 1. září 2001
Norská nákladní loď Tampa, foto: Jason Reed, Reuters, 29.8.2001
Norská nákladní loď Tampa
foto: J.Reed, 29. srpna 2001
Ozbrojené komando se vrací z paluby norské lodi Tampa, foto: Reuters, 30.8.2001
Ozbrojené komando se vrací
z paluby norské lodi Tampa
foto: Reuters, 30. srpna 2001
Australská vojenská kontrola ve vodách u norské nákladní lodi, foto: Jason Reed, Reuters, 31.8.2001
Australská vojenská kontrola
ve vodách u norské nákladní lodi
foto: J. Reed, 31. srpna 2001
Družicový snímek lodi Tampa, foto: Reuters, 1.9.2001
Družicový snímek lodi Tampa
foto: Reuters, 1. září 2001
Australská námořní loď Manoora vedle norské Tampy, foto: Jason Reed, Reuters, 2.9.2001
Australská námořní loď Manoora
vedle norské Tampy
foto: J. Reed, 2. září 2001
Australská loď HMAS Manoora (vpravo) dopraví uprchlíky z paluby Tampy na Papuu Novou Guineu, foto: Finn Eirik Strømberg, 3.9.2001
Australská přepravní loď
HMAS Manoora (vpravo)
dopraví uprchlíky z paluby
Tampy na Papuu Novou Guineu
foto: F. E. Strømberg, 3. září 2001
Majitel lodi Wilhelm Wilhelmsen, foto: Svein E. Furulund, 4.9.2001
Majitel lodi
Wilhelm Wilhelmsen
foto: S. E. Furulund, 4. září 2001
První důstojník Christian Maltau (vlevo) a kapitán Arne Rinnan
Kapitán Arne Rinnan (vpravo)
a první důstojník Christian Maltau
popisují složitou situaci
na palubě Tampy
foto: F. E. Strømberg, 6. září 2001

Podle titulku zdánlivě národnostně-státní galimatyáš – ve skutečnosti lidská tragédie. Je známo, že z Afghánistánu utíkají obyvatelé (i pravověrní muslimové) před ultraortodoxními Talibánci – jednak se jim tam nežije moc dobře, a jednak kdo to má vydržet. Po teroristickém útoku Bin Ládina na Spojené státy utíkají ještě více. A co s tím mají společného Norové? Sledujte s námi úryvky z novin.

28. srpna 2001 – Kocábky naděje

Ročně se z indonéských přístavů vydávají tisíce uprchlíků na lodích nevalné kvality vstříc vytouženému azylu k australským břehům. Nejčastějším cílem je Vánoční ostrov, patřící Austrálii, vzdálený pouhých 350 kilometrů od ostrova Jávy.

Diplomatická válka

Diplomatická válka se rozhořela mezi Austrálií, Indonésií a Norskem. Žádná z těchto zemí nechce norskou nákladní loď Tampa s převážně afghánskými uprchlíky na palubě vpustit do svých výsostných vod. Tampa původně směřovala do Indonésie. Během plavby poblíž indonéského přístavu Merak zachytila v neděli pozdě večer volání o pomoc potápějící se indonéské lodi KM Palapa 1, jejíž cestující i s posádkou po několika hodinách zachránila. Na palubě bylo 434 běženců převážně z Afghánistánu a Srí Lanky a pět členů indonéské posádky. Uprchlíci ale vzápětí donutili norské námořníky, aby změnili kurs plavby a zamířili s nimi na nedaleký Vánoční ostrov patřící Austrálii. Ta ihned oznámila, že plavidlo s běženci nepřijme. „V zájmu bezpečnosti své posádky jsem se rozhodl přistát na Vánočním ostrově,“ vzkázal australským úřadům kapitán norské lodi Arne Rinnan. „Loď nedostala povolení vplout do australských teritoriálních vod a nedostala povolení k přistání v Austrálii či na jiném australském území,“ odpověděla Austrálie. Tento postoj své země později potvrdil i australský premiér John Howard. Také Indonésie nechtěla Tampu s emigranty na palubě vpustit do svých výsostných vod.

Bylo na kapitánovi co podnikne

„Na velitelský můstek přišla delegace pěti mužů. Řekli nám, že se zpátky do Indonésie nevrátí. Tvrdili, že už nemají co ztratit a vyvolali v nás obavy o bezpečnost všech lidí na palubě,“ řekl kapitán norské lodi Arne Rinnan. „Běženci nám nehrozili násilím, ale tón jejich řeči byl agresivní. A vyhrožovali, že skočí přes palubu, jestli zamíříme pryč od australského Velikonočního ostrova. Kontaktovali jsme australský červený kříž a vysvětlili jim situaci. Řekli nám, že je na kapitánovi, aby rozhodl, co dál. Tak jsem se rozhodl k Vánočnímu ostrovu plout,“ vysvětlil Rinnan a netajil se přitom svým rozhořčením nad postupem australských úřadů.

Na palubě jsou děti, nemocní i těhotné ženy

Norské ministerstvo zahraničí již vyzvalo Indonésii i Austrálii, aby se dohodly na přijetí Tampy i běženců. „Je to velmi složitý případ a nemůžeme nechat země v této oblasti, aby se vyvlékly ze zodpovědnosti. Na palubě jsou nemocní lidé, děti i těhotné ženy, což si musejí tyto státy uvědomit,“ prohlásil mluvčí norského ministerstva zahraničí Karsten Klepsvik. „Podle našeho výkladu mezinárodního práva si musí tuto záležitost vyřešit mezi sebou vlády Indonésie a Norska,“ reagoval ale australský premiér. Dodal přitom, že jeho země je ochotna na Tampu dopravit potraviny, vodu a léky. Během diplomatické hádky doplula Tampa na 20 kilometrů od Vánočního ostrova. Norský kapitán vyjádřil obavy o zdraví dvou běženců, z nichž jeden zřejmě prodělal srdeční záchvat a druhý má zlomenou nohu.

29. srpna 2001 – Norsko žaluje Austrálii kvůli běžencům na půdě OSN

Norská vláda se rozhodla pohnat Austrálii před OSN k odpovědnosti za osud stovek asijských uprchlíků na palubě norské nákladní lodi, které australské úřady brání ke vstupu na své území. Norský ministr zahraničí Thorbjørn Jagland prohlásil, že se Oslo obrátí na Mezinárodní námořní organizaci při OSN, na Úřad vysoké komisařky OSN pro uprchlíky a na Mezinárodní výbor Červeného kříže, aby je zpravilo o situaci. Norsko podle něho považuje zákaz australské vlády, aby loď Tampa zakotvila u Vánočního ostrova, za porušení mezinárodního práva, které zaručuje vpuštění jakéhokoli plavidla do nejbližšího přístavu v případě krajní nouze. Afghánské vládní hnutí Taliban při vědomí, že drtivou většinu běženců tvoří Afghánci, vyzvalo australskou vládu, aby se o uprchlíky postaralo, neboť jde o humanitární krizi, která nemá s politikou nic společného.

30. srpna 2001 – Ozbrojené komando zasahuje

Australská vláda rozhodla o násilném obsazení Tampy poté, co loď vplula navzdory zákazu úřadů do australských teritoriálních vodu Velikonočního ostrova. Austrálie navíc do té doby ani nereagovala na žádost kapitána Arne Rinnana, aby na palubu alespoň dopravila léky a potraviny. Desítky maskovaných australských vojáků speciálních jednotek se samopaly a automatickými puškami vyrazily k lodi ze zátoky Létajících ryb na Velikonočním ostrově na třech rychlých člunech ihned poté, co Tampa vplula do australských vod. „Vypadali, jako by jeli na útočnou akci. Celé to působilo naprosto přehnaně. Běženci se chovali velmi dobře a klidně, nepředstavovali žádné nebezpečí,“ prohlásil Oliver Lyons, který žije na Velikonočním strově. „Vojáci řekli, že chrání lékaře, kteří s nimi na loď připluli,“ uvedl po rozhovoru s kapitánem norské lodi Hans C. Bangsmön, mluvčí společnosti Wilhelm Wilhelmsen, které Tampa patří. „Je to velmi špatná reakce na humanitární problém,“ zhodnotil postoj Austrálie norský premiér Jens Stoltenberg.

31. srpna 2001 – Indonéská armáda je také připravena

„Loď připlula do našich vod ilegálně a my, jako každá jiná země, chceme hájit teritoriální celistvost státu,“ prohlásil Downer. Odmítl ovšem upřesnit, jakým způsobem by norského kapitána vojáci přiměli k plavbě od australských břehů. Kapitán odpor k takovému postupu zdůvodnil špatnými sanitárními podmínkami na lodi. Plány na zásah armády navíc ohrozil i australský parlament. Jeho horní komora odmítla změnu zákona, jež by násilný zásah umožnila. Země, odkud bludná Tampa připlula, tedy Indonésie, rovněž odmítá přijetí uprchlíků. „Armáda je připravena použít jakékoliv prostředky,“ prohlásil včera mluvčí indonéských ozbrojených sil. K tlaku na australskou vládu se kromě Norska připojuje stále více států a OSN. Být prostředníkem ve vyhroceném sporu se nabídl Nový Zéland. „Máme dobrý program pro uprchlíky. Domnívám se, že naše společnost se na ně dívá se soucitem,“ řekla novozélandská premiérka Helen Clarková. Na australské politické scény již kvůli uprchlíkům vypukl povyk – zatímco většina voličů podporuje přísnou protiimigrační politiku vlády, sdělovací prostředky ji vesměs obvinily z nelidskosti.

1. září 2001 – Běženci trpí hladem a žízní

„Je tam málo pitné vody a omezené množství potravin. Neuspokojivé jsou i hygienické podmínky,“ prohlásil po návštěvě Tampy norský velvyslanec v Austrálii Ove Thorshein. Toho na palubu norské lodi dopravili příslušníci australských speciálních jednotek. Úřad vysoké komisařky OSN pro uprchlíky (UNHCR) včera vyzval australskou vládu, aby okamžitě umožnila vylodění běženců na Vánočním ostrově „z humanitárních důvodů“. UNHCR se přitom zaručil, že zajistí, aby byl jejich pobyt na australském území pouze dočasný. Na mimořádném jednání o tomto problému v Ženevě, které se konalo právě pod záštitou úřadu OSN pro uprchlíky, totiž Norsko a Nový Zéland vyjádřily ochotu přijmout alespoň část z běženců na palubě norské lodi. S nabídkou přijmout všech 434 uprchlíků z norské lodi ale včera překvapivě přišel nově vznikající stát – Východní Timor. OSN přitom tento návrh označila za velmi reálný, protože v této zemi jsou potřebné ubytovací kapacity. Austrálie ho ale odmítla.

3. září 2001 – Austrálie převeze běžence na Papuu

Austrálie zřejmě našla způsob, jak definitivně zabránit vylodění běženců. Dohodla se totiž o víkendu s vládou Papuy-Nové Guiney, která slíbila, že uprchlíky dočasně přijme. Tím by ale anabáze těchto běženců ještě neskončila. Na Papuy-Nové Guinei by byli rozděleni do dvou skupin a letecky převezeni na Nový Zéland a Nauru, malý ostrovní stát ležící téměř na rovníku severovýchodně od Austrálie, kde na území velkém necelých 22 kilometrů čtverečních žije 12 000 obyvatel. Nový Zéland již slíbil, že přijme 150 uprchlíků. Zbylých 284 běženců dostane azyl na Nauru. Australská vláda původně chtěla, aby s emigranty odplula na Papuu-Novou Guineu přímo norská nákladní loď, což ale její vlastník, firma Wallenius Wilhelmsen, odmítl, neboť je konstruována pouze pro 40 členů posádky a předpisy zakazují převážet další pasažéry. Australské úřady proto k Tampě vyslaly vojenskou loď Manoora, která má běžence přepravit do přístavu papuánské metropole Port Moresby.

Norsko: Australský plán je nehumánní

Všemožná snaha australské vlády zabránit běžencům ve vylodění na Vánočním ostrově vyvolává stále silnější mezinárodní kritiku. „Australský plán zní nehumánně. Nejlepším rozhodnutím by bylo nechat běžence vylodit na Vánočním ostrově,“ prohlásil norský ministr zahraničí Thorbjørn Jagland. „Je nepřijatelné, že ti lidé zůstávají na lodi.“

21. září 2001 – Na Nauru se vylodili další utečenci

Druhá skupina 119 uprchlíků, které odmítla přijmout Austrálie, se včera po téměř třítýdenní cestě od Vánočního ostrova vylodila na ostrově Nauru. Jde převážně o Afghánce a Srílančany. První stovka dorazila do jediného přístavu Nauru již ve středu. Emigranti jsou ubytováni v chýších narychlo postavených australskými vojáky. Také Nový Zéland souhlasil s přijetím 150 uchazečů o azyl.

Přijetí by prý vyšlo šedesátkrát levněji

„Howard utratil 120 milionů australských dolarů (zhruba 2,4 miliardy korun) na naprosto zbytečné cvičení. Kdyby vyhověl právu, stálo by to, jen dva miliony (asi 40 milionů korun),“ vysvětlil právník Eric Vaderlis, který vedl žalobu proti vládě. Austrálie navíc slíbila Nauru, že mu zaplatí 20 milionů australských dolarů za přijetí běženců. Stejnou částku stálo obsazení Tampy vojáky, další výdaje si vyžádal převoz uprchlíků, pokrytí jejich potřeb apod. „Za tyto peníze mohla vláda pořídit všem lidem z Tampy dům,“ upozornil list Sydney Morning Herald. „Těm, kdo hovoří o šokujících výdajích, říkám, že neuvěřitelné peníze by Austrálii stála politika otevřených dveří,“ bránil vládu ministr obrany Peter Reith.

ms podle LN, čtk a Aftenposten Interactiv, září 2011

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,33  •  hodnoceno: 3 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na adresu autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  • Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  • Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, neprodleně administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2017 • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 53701 pošta Chrudim I., Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2017

ISSN 1804-8552

cnt: 26.278.274 • onln: 8 • robot ostatni • php: 0.819 sec. • www.michal.severskelisty.cz • 54.162.139.105
last upload v.20171124.131136
2017:246